Malíř Viktor (Anabáze)

Zbytek denního světla barvy tepla dodává obrazům malíř Viktor se sklání krví a dlaní oddává se svým snům. Těm je vděčný obraz je zvěční, svůj život vstřebal na plátno poslední, kyvadlo času ztratilo krásu, duše je volná, vítr ji s rozkoší do mraků odnáší. Voda rychle plyne, v galerii Inne přednáší svým žákům starý plachý lektor, víte, on Viktor podléhal vlastním snům. Těm byl vděčný, obraz je zvěční, svůj život vstřebal na plátno poslední, kyvadlo času ztratilo krásu, duše je volná, vítr ji s rozkoší do mraků odnáší. Pro nedostatek zájmu jednou k ránu nastal pád slavných dnů. plátno se v ohni trhá, myšlenka trvá, vkrádá se malířům.