V sobě má posedlej svět
Nemíní se spokojit s málem
Vybírá pro majetek
Koho obviní ze spolku s Ďáblem
Skřípot palečnic, když doznání schází
Plamenů žár, za hříchy žen
Svět čarodějnic, lidí dvou tváří
Všechno se zdá jak šílenej sen
Hlad, řetězy, skřipce, rozžhavenej kov
Žízeň, kleště, břitce, pár španělskejch bot
Pak přiznání dostane lehce z dívek ven
A postaví hranici pro očistu těl
Inkvizitor zvedá svůj kříž
Horší než mor
Inkvizitor je
Upálí křídla i andělům snad
Kam se mu zachce tam zasekne dráp
Černá a bílá, víc nechce znát
Je dvou hranic extrém, Jezuitů řád