Zelené francouzské pláně (Asonance)

D G Emi 1. Tak jakpak se máš, Willy, příteli můj, A G A dovolíš, jen si sednu do stínu na hrob tvůj. D G Emi Horkým letním sluncem jsem rozpálená, A G D chodím celý den a jsem unavená. Emi Podle náhrobku vidím - slavils osmnáct let, A D A když jsi v zbytečné válce opustil tenhle svět. D Emi Doufám, že zemřel jsi čistý a hned, A G D že jsi nestřílel první, když přišel rozkaz vpřed. A G D Ref: Hrály píšťaly k tomu, nesli tě zpátky domů Emi A D a zazněly salvy, když tě spouštěli níž. G A A když kněz dělal kříž nad tvým tělem, G Emi A D začly dudy zvolna hrát tesknou píseň. 2. Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou, vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou, i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety, v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý. Nebo jsi pouhý cizinec beze jména v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima, která nikoho dávno už nezajímá. Ref: Hrály píšťaly... 3. Na francouzských pláních vlčí máky kvetou, barvy ze strání svítí pestrou paletou, horký letní vítr začal od moře vát, žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát. Jenom tisíce křížů tady v písku stojí a svým tichým hlasem k oblakům žalují, že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení, že zničil a proklel celá pokolení. Ref: Hrály píšťaly... G A + A když kněz dělal kříž nad tvým tělem, G Emi A D začly dudy zvolna hrát tesknou píseň...