Když někdo z vás (Zagorová Hana)

Když někdo z vás tu nazpaměť umí pár něžných slov a s tím i not, co jak vítr v korunách jabloní šumí, ať mi je poví, mně přijdou vhod. Až najdu autory, kteří mi napíší milostnou písničku, já nechci hit, zdvořile požádám, ať si s ní pospíší, podrobně vysvětlím, jaká má být. Ta píseň má být jak červánky čistá a jako slída průhledná a lehká jak čáp, když se k odletu chystá, a jako zápraží úhledná. Ta píseň měla by znít jako kytara, v které se uhnízdil slavíků pár, mlčet jak zlatý důl, kde se už nefárá, a být tak útulná jak denní bar. Já sto písní znám, a když se tak dívám, jedna se druhé podobá. Nikdo tu netuší, že dneska zpívám pro tebe, pro sebe a pro oba. Až najdu autory, kteří mi napíší písničku o lásce tichou jak dech, zdvořile poprosím, ať si s ní pospíší. Času je málo, a proto ten spěch.