Až (Jíšová Pavlína)

kapo II a G F e Až ti vrátím dlužné sázky až mi napovíš proč bdít a G C G C budu první kdo své lásky nechá spočinout a snít C D G A až ten nejvyšší strom v údolí jen vánek položí a G F e a odpustím si vlastní viny a svůj kabát odložím Budu hluchá němá slepá o to cítit budu víc možná uslyšíš že klepám z dveří vyjdeš do ulic tvrdé dláždění se kobercům jen těžko vyrovná cesta se mnou bude čistá ale prudká nerovná h A G f# Budu dřevem vodou ohněm budu vším co smí se chtít h A D A D a až jednou záda ohnem´ až nás smrtka přijde stít D E A H zpříma do očí jí pohlédnu a úsměv vyslovím h A G f# h život zbytečný se nezdá když ho láska uloví Až ti vrátím dlužné sázky až mi napovíš proč bdít budu první kdo své lásky nechá spočinout a snít až ten nejvyšší strom v údolí jen vánek položí odpustím si vlastní viny a svůj kabát odložím