Loučím se s prašnou svou zemí (Paběrky)

C G7 Já zpívám song vo tom větru vání, C G7 kterej nastává v mým kraji rovnejch plání, C C7 F tam když přijde duben, ten divnej měsíc, C G7 C může každej vám jen tohle říct. G7 R: Tak já loučím se s prašnou svou zemí, C loučím se s prašnou svou zemí, F loučím se s prašnou svou zemí, C G7 ten prašivej prach by mi domov zavál, C G7 C ať mě vítr sám vodnese v dál. Je bouřka a hromy sou jako hrom, prach se vznáší a slunce se ztratilo v ňom, zavátý sou cesty, jen podle stromů s bídou hledáme cestu domů. R: Písní loučím se... Tam v koutku v tý tmě dva spolu leží a von hladí a líbá ji na rty svěží, vzdychá, pláče a hladí a líbá ji, místo svatby si zazpívají. R: Lásko, loučím se... Mně řinčel telefon, skákal až slít a z něj volá kněz, že mám do chrámu jít. Volá z bouře, úniku možná není, koukej kvaltovat pro spasení. R: Tak já loučím se... Jó, chrám je plnej, však věc nemilá, prašivá prašná bouře tmu zesílila, nejde číst, kněz bez textu úplně ztich, tak jde vybírat vod věřících. R: Písní loučím se...