Slunce zhaslo dojetím (Olmerová Eva)

Slunce zhaslo dojetím a vítr přestal vát je tu tma a to je tím že už mě nemáš rád Komu jednou naletím tomu chci lásku dát a mezi mnou a prokletím není rozdíl snad Kdo by se bál a kdo by uvažoval o tom, co bude dál když jsi mi lhal a přitom nemiloval tak je mi do breku z tvýho nevděku Slunce zhaslo dojetím a vítr přestal vát svou bílou láskou posvětím i nejčernější pád Kdo by se bál a kdo by uvažoval o tom, co bude dál když jsi mi lhal a přitom nemiloval tak je mi do breku z tvýho nevděku Slunce zhaslo dojetím a vítr přestal vát proč bílou láskou posvětím i nejčernější pád marně se musím ptát