Na dělový kouli z roku 1835 (Kalandra Petr)

G Hmi Včera mě kousnul Nazareth, C G aby dnes vypliv' ostatky mý celou noc hledám místo kam složit vlasy šedivý Hej pane nechcete mi říct', kde tu můžu složit hlavu svou né řek' a hned zmizel tam za tou velkou bílou budovou. G C G C Sundej z něj to břímě a nechtěj za to nic G C dědek ať už se nedře hej, hej, hej, héééj G F#mi Emi D C nandej mi ho, nandej mi ho na záda. , , , Přes rameno ranec svůj, jak rád bych nějaký místo měl kam bych se v klidu schoval a na všechno bych zapomněl vtom vidím Carmen s Dijou jak po ulici proti jdou Carmen že nemá čas, tak si spolu rychle užijou Sundej z nich to břímě a nechtěj za to nic holky ať už se nedřou hej, hej, hej, héééj nandej mi ho, nandej mi ho na záda. Když přijdeš k paní Mózrové, tak tam není co bys řek' připadáš si jak v automatu ve frontě na párek povídá:"Mladej kmete, co třeba takhle s Natálií ?" i když není zrovna nejmladší, tak zůstaň dneska večer s ní Sundej z ní to břímě a nechtěj za to nic holka ať už se nedře hej, hej, hej, héééj nandej mi ho, nandej mi ho na záda. Na dělový kouli z roku 1835 se vezu někam dolů, je načase mi závidět letím mezi vás, pozdravuje vás tamten svět že prej se nemusíte vracet, je načase mi závidět Sundej ze mě to břímě a nechtěj za to nic ať už se nikdy nedřu hej, hej, hej, héééj nandej si ho, nandej si ho na záda.