V okně mříž stojí čas už se zklidnil řvoucí hlas tmavý strop tlačí záda k zemi
na nich hvězdy jsou vypáleny tiše dunící srdce v těle svírá se mi
a teď padá a v těle uhasíná fakírské lože nám spásu připomíná.
Ááááááááá
Vězňů chór letí z hor a mraky se táhnou
Vězňů chór jejich bol zná jen On.
Je už snad pozdě litovat svých vin a jejich cesta nevede tudy
schody co vržou do nebe a dudy tiše hrající vedle tebe milovaly
hříchy hoří, lámou se a noří a člověk neví, co všechno prožívá
Vězňů Chóóór...
Tisk: