Jako santové v havajských košilích,
propíchnutí jak kapří duše,
jako další blikající výloha
jsme sněhošedí.
Jako v sobě zkřížené otazníky,
co se nerozpletou, jen siluetou,
jako každá vynucená návštěva
jsme sněhošedí.
Rychle roztává,
co dlouho vzniká,
procitnout nás oblévá.
Rychle roztává,
co dlouho vzniká,
pro cit plout nás oblévá.
Jako v obchodech adventní září,
žádný z dárků není bez účelu,
jako kostely jednou za rok v půlnoci
jsme sněhošedí.
Jako předplatný v poslední řadě na hru pocitů,
ozdoba pro ozdobu,
jako nevolnost z přesycení, přeslazení
jsme sněhošedí.
Rychle roztává,
co dlouho vzniká,
procitnout nás oblévá.
Rychle roztává,
co dlouho vzniká,
pro cit plout nás oblévá.
Od prvních chvil
tu s námi byl
prý sněhulák
Celý ten čas
stál blízko nás
prý sněhulák.
Autor textu: Filip Horák