Příteli (Trchová Martina)

V kaluži chodidla si máčíš Já stojím v prachu Voda je mělká, ještě stačíš Máš jen kapku strachu Oba jsme chudí, v blůze na knoflíky Já kašlu prach, Ty tu stojíš po kotníky Příteli, každou neděli Tě tu hledám Mluvím jak o překot, Ty mlčíš Kdo vyhraje sny? K mé duši dávno vedou stopy vlčí Jsem hloupá, pověz mi Oba se známe, ve válce s Kvédy Pohanský bůh uvnitř nás probourá ledy Příteli, každou neděli Tě tu nemám. V zádech mě mrazí, hledím k nebi Říkám si, co by bylo Tě tu nebýt? Hvězdy jsou věčná světla, kdyby tak láska kvetla taky... Jsi jako zvon, když zvoníš na poplach Budeš můj věčný a věčně živý postrach Příteli, jenom v neděli zavzpomínám...