Tamtamy (Trchová Martina)

Tamtamy buší jako moje srdce Tvoje ruce bloudí jako lovci stepí Jen já se bojím, že mě najdou až za roh zajdou a pak tu povyk ztropím Na konci ulice máš zbytky svojí munice jsou všechny cíle předem zasaženy Sta bubnů na spánky a kdo se zeptal Johanky jak pálí oheň v srdci ženy Zas se mi vracíš denně dvakrát, jednou večer jenom nakrátko, však ráno zase znovu Kradeš mi myšlenky a sám pak s chutí hašlerky jak vítr v ústech proženeš mou hlavu Plížím se šachovnicí černý bod na sítnici to střelec Tvůj mi šach-mat chystá Poslední rošáda svou obrannou věž postrádám a na bitevním poli není místa jsem Tvá jistá no tak... Nečekej, nečekej víc, tohle není polovic Nečekej, nečekej víc, po mě nepřijde nic...