Pavučiny tvých řas (Ryvola Wabi a Miki)

Stále dál do stráně cesta stoupá dobře znám ten podvečerní čas slunce zapadá ve vlastní krvi koupá celý kraj pavučinou tvých řas Stále dál se kolem lidé mění odchází a přicházejí zas ty se neměníš kdo tohle neocení zůstává jen městu napospas Stále dál do tebe lidé ryjí vyvádí když ukážeš jim tvář neboj se a dál hvízdej svou melodii ve které je všechna slunce zář Ty jsi nejkrásnější holka ze všech nejkrásnějších holek který denně potkávám Kdybych neznal tvoji tvář řek by jen lhář že já se nerad s tebou setkávám Vídám tě zadumanou jednou týdně věř mi že to nestačí takhle mojí touhu planou poznáš jenom ty má přírodo