Kde zůstal všechen můj smích
v příkopech po silnicích
vůně jsem přestal znát
musím se nakonec bát
o konci cesty si lhát
Mý lásky jsou dávno ty tam
v oblacích náhod lítám
v uších mi vítr zvoní
cesta jen prachem voní
nechám si jen zdát o ní
Umět se odpoutat včas
od lidí od cesty zas
umět tak zastavit den
žít ho jak kouzelnej sen
pro voči modrý jak len
Tisk: