Moře (Bratři Orffové)

Moře se probouzí ranními křídly opouští hnízdo a učí se létat Zpočátku padá, o sebe šplouchá v poledne letí nad vlastní vahou V zobáku nese si vůni a dálky přes sebe valí se v hejnech a přece Neztratí snad ani jedno své ptáče na konci velkého mořského letu Moře je veliký pták vyletí až do oblak a potom se snáší Na křídlech unáší svět v zobáku nese si květ Voní a tančí tančí voní a tančí tančí Divoce skotačí a honí se rádo jakoby skrývalo hlubiny smutné Tam někde na dně si schovává slzy to když v něm umírá to, co mu patří V zobáku nese si vůni a dálky přes sebe valí se v hejnech a přece Neztratí snad ani jedno své ptáče na konci velkého mořského letu Moře je veliký pták vyletí až do oblak a potom se snáší Na křídlech unáší svět v zobáku nese si květ voní a tančí tančí voní a tančí tančí voní a tančí tančí voní a tančí tančí