Srůst (Bratři Orffové)

Tvůj stín mihotá, ve světle svíčky. Jsi stejně nehmotná, jako ten stín... Jsi daleko, a přece tak blízko - já mezi tím Jsem na dosah, nesmím se dotknout - nic necítím. Necítím tvůj tep, tok tvého těla. Neztratím se v něm, neponořím. Krev ztuhla v led, a z myšlenky zima a pára z úst. Tak strašně rád, bych se dotýkal (dotýkal) a chtěl bych srůst. Chtěl bych s tebou srůst, ty se mnou nechceš. Odezírám z úst, nerozumím. Tvůj stín jde spát, je unavený, ztratí se s tmou. A jenom kouř, tiše připomíná... (tiše) ...že tvůj stín mihotal, ve světle svíčky Můj stín mihotal. Tvůj stín mihotal, a nešlo se dotknout. Nešlo se dotknout...