Karin (Telegraf rock)

A E F G F A 1.Do tmy zní volání. Ozvěna vrací jméno tvý a já dál sním. A E D Vrátit chtěl bych zas čas, tebe s ním. A E F G F A 2.Čas sladkých vyznání, nikdy už nevrátí se k nám, už ztich tvůj smích. A E F G F A Jen zvony vyznání, dunění plný černý chrám, úúúúúááá. A E D R.Po všech zdech píšu jméno tvý - má Karin. A E D Nevěřím, že musela's mi lhát. 3.Neznal jsem tajemství skrývaná pod tvým usměvem, čas krutých her. Prohry i ztráty tvý, bezedná propast bílých stěn, úúúááá. R.Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin. Nevěřím, že musela's mi lhát. A E G D A E G D R.Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát. A E G D A E G D Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát. 4.Chci vážit na gramy, přes bílý závoj vnímat svět - a co dál. Krutý je poznání, nikdy se nesmět vrátit zpět, úúúááá. R.Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin. Nevěřím, že musela\'s mi lhát. Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát. Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát. R.Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin. Nevěřím, že musela\'s mi lhát. Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát. Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát. Má Karin.