1440 minut vzteku (Žamboši)

V zapadlých koutech ulic tvých zlostí brečívá boxer s odřenou pěstí Umí dát ránu i když jsi žena jen v některých rvačkách sílu už nemá být tak ten ručník co končí ty boje vysušit slzy dát co je tvoje Vidět stejné slunko jak ty Být ti blíž než k partesům mají noty Přestát sloty nedobroty K čemu jsme tu, když ne pro smír naše vády domem nesmí znít déle než den. Někde tam u dna V řece tvých hněvů Topí se kotě ale tiší tu Něvu Strachem se chvěje i když jsi mužem prý za svoje hříchy sami si můžem Být ti tím vzduchem co poslední zbývá a když i on dojde být tvá voda živá Vidět stejné slunko jak ty Být ti blíž než k partesům mají noty Přestát sloty nedobroty K čemu jsme tu, když ne pro smír Naše vády domem nesmí znít Déle než den. Neskrývám radost Ani neskrýváš smutek Cítím ho v sobě A já cítím ho v tobě Někdy máš pravdu No a někdy ji nemám Občas to skřípe Mužům a ženám Ale můžem se opřít Až to v nás praská A tak kvůli rýmu jen zbývá říct ?láska? Vidět stejné slunko jak ty Být ti blíž než k partesům mají noty Přestát sloty nedobroty K čemu jsme tu, když ne pro smír Naše vády domem nesmí znít Déle než den.