Dopisní (Žamboši)

Sedm modrých not ti pošlu mezi řádky sedm modrých not a jedno pohlazení Tenhle dopis bude všechno, jen ne krátký rozpustile vážná budou slůvka snění Tichoučký nápěv od přítele, co si zoufá tichoučký nápěv zní akordem těch pocitů V zelené hře mu zbývá ještě pár hitů na samotce v davu lidí splín naň si troufá Tvůj smích v linkách partesů zůstal zavalený v haldách rozbitých a prázdných vraků přesýpacích hodin Můj sníh v barvách dopisů roztál udiveně v něhách schovaných a tajných někde v bříšcích kulatých liter Pé a Bé Scházíš mi stejně jako jaro rýmům scházíš, když tajně kdesi ve mně hráváš Snídani dáváš všem mým hudby lačným tichům To nejtišší mezi všemi možná snad slýcháváš Věřím tvým modrým klikyháčkům Věřím, že jsou tu a jen si se mnou hrají Hledal jsem všude a nevím kde se schovávají A tak líčím mucholapky, zpívám těm slůvkům Tvůj smích v linkách partesů zůstal zavalený v haldách rozbitých a prázdných vraků přesýpacích hodin Můj sníh v barvách dopisů roztál udiveně v něhách schovaných a tajných někde v bříšcích kulatých liter Pé a Bé Dáváš si na čas s bílou odpovědí dáváš si na čas, tak si tady smutním Sakryš ten inkoust no tak, co je s ním Na papíře jeden voják v kaňce Tebe vidí