Modrý kalhoty za úplňku (Vertígo Dan)

Modrý kalhoty za úplňku Ty kalhoty, co mají modrý nohavice, jsem našel vedle popelnice, snad slzy neroní, bezdomovci zklamaní. Páč tyhlety kalhoty mám z krabice, s nápisem „Pro bezdomovce“, snad nejsou naštvaní bezdomovci zhrzení, snad na mě nečekají – někde v křoví schovaní! Alice mi říkala, hlavně, když půjdou dobře dolů a pak si výskala, když šly šly šly šly šly. Alice mi říkala, hlavně, když půjdou svlíkout a pak už se jen smálala-lalalalalala! Ty kalhoty, co mají modrý nohavic, jsem našel vedle popelnic, snad slzy neroní, bezdomovci zklamaní. Až děsivý je zjištění, když si člověk uvědomí, jak málo stačí, abys jedním z nich mohl být, jó. Stejně to kámo – nesmíš nikdy zabalit, vole nesmíš nikdy zabalit. A policie, ach policie, zastavila mě v ulici, prej – co to pije, co to pije, snad pívo či slívovici! A sud kulatý, rys tu pije, tu je kára, ten to ryje, ještěže mám tu Alici, co na mě doma čeká… pro ty kalhoty… dokonalá francouzština…