Dům s pavlačí (Melen Josef)

V domě s pavlačí máme s mámou byt. Když tu táta žil byl jsem často bit. Teď je pryč, jsem s mámou sám. Vzal si pár drobností bez řečí v tichosti šel bůhví kam. Teď je pryč, s ním křik a pláč. Pro něj jsem byl jen stín jen pouhou nutností nic víc než rváč. V domě s pavlačí máme s mámou byt. Čas ho proslunil dal mu zvláštní klid. Zůstal teď jen mámin cit raděj bych výprask snes kdyby tu táta dnes moh s námi být. Zůstal teď jen mámin cit všechno bych vzal hned zpět kdyby tu táta teď moh s námi být. Zůstal teď jen mámin cit raděj bych výprask snes kdyby tu táta dnes moh s námi být. Zůstal teď jen mámin cit všechno bych vzal hned zpět kdyby tu táta teď moh s námi být.