Makrela (Jan Budař a Eliščin Band)

Když jsem otevřel rybí konzervu, mrkla na mě makrela. Měla v drštičce malý hrášeček, chcíplá byla docela. Očíčko jí svítilo, čelíčko se potilo, v olejíčku spala a na nic už se neptala. Jako makrela, která nechtěla místo vody mastnej plech. Tak i mně, co teď polkl hlavičku, jednou vezmou pevný břeh. Očičko mi zasvítí (naposledy), čelíčko se opotí, tuhý jako trám na nic už se nezeptám. Tuhý jako trám na nic už se nezeptám. Tuhý jako trám na nic už se nezeptám.