Pan Placík (Jan Budař a Eliščin Band)

Jednou se pan Placík v podvečer rozhod, že se projde pod stromy, zrovna kvetly, až to mámilo. A teplo bylo, že spát prostě nešlo, auta už jezdila vpravo, tak nějak zvláštní to bylo. A tančila paní Klánková za oknem s panem Klánkem a pak spolu po večeři jenom tak ve dvou. Pan Placík došel až k řece a tam se teprv zastavil, díval se do vody a mlčel. A prošla kolem paní Šmídová, byla zrovna s bratrem na kávě, pozdravila nesměle pana Placíka. Znají se vlastně už ze školy, ale nikdy si toho moc neřekli, pan Placík byl trošku v rozpacích. Tak nějak zvláštní to bylo a pak se paní Šmídová raději uklidila z chodníku. Vyšla tehdy nějaká nová vyhláška.