Pomíjivá píseň (Jan Budař a Eliščin Band)

Stokrát se bojíš a tisíckrát s očima do kořán stojíš a nevíš skoro nic. Stokrát se směješ, až břicho se ti slastně chvěje, a přeješ si být úplně šťastná. Chceš se zeptat, jestli se ještě můžeš bát, když už jsi tolikrát viděla slunce zapadat. Chceš se zeptat, jaký zázraky se ještě stanou, když už jsi tolikrát viděla slunce vzplanout. Stokrát se divíš a tisíckrát se zase zklameš, proč jenom jsou všichni tolik jiní. Stokrát tady žiješ a tisíckrát si nevzpomeneš, kolikrát už všechno tady bylo. Chceš se zeptat, jestli se ještě můžeš bát, když už jsi tolikrát viděla slunce zapadat. Chceš se zeptat, jaký zázraky se ještě stanou, když už jsi tolikrát viděla slunce vzplanout. (2x)