Karneval (Máci)

Emi C Ami C H7 Emi 1. Kolikrát šel jsem ránem sám, až sníh mý stopy zmát', C Ami C H7 Emi kolikrát nohy mý hledaly cíl, když soumrak zlát', C Ami D G opodál, v očích úsměv, kterej hřál, Ami F# H7 Emi co se smál, já ji vídal, já ji znal, C Ami H7 Emi mý přání dá holku, co jsem miloval. D7 G R1: Můj svět byl karneval, noc nebo den jsem nepoznal, Ami H7 vždyť měl jsem vše, co měl jsem rád, já chtěl bych vrátit Emi zpátky těch pár chvil, D7 G čas běží dál, a toho bych se nenadál, že to, čím dřív byl jsem, Ami H7 Emi je jen vytrženej list a pryč je smích. 2. Kolikrát šel jsem ránem sám, až sníh mý stopy zmát', kolikrát nohy mý hledaly cíl, když soumrak zlát', opodál, než jít k ní, já zůstal stát, kolikrát, tyhle stopy nejsou znát, tak honem dál, nové ráno začíná. R2: Proč svět je rub a líc a všechno, někdy míň než nic, já ptám se Buška z Velhartic po pátej flašce, kde tě, k čertu, mám, a proč si tady hlavu lámu pro nějakou jó cizí dámu, kdo by zastavit chtěl čas, já měl ji rád. 3. Na na na ..., opodál, než jít k ní, já zůstal stát, kolikrát, tyhle stopy nejsou znát, tak honem dál, nové ráno začíná. R2: R3: Na na na ...