Vyznání (Máci)

Capo II. (od D) C Emi F C 1. První vydání bylo blond, ještě neotřelé, jak se říká, F C Ami když to s knihou srovnám, můžu říci, že tak, Dmi7 G7 jak když čerň tiskařská voní, C Emi F C jako když literární fond podpořil začátečníka, F C Ami váhání zákazníka: pardon, Dmi7 G7 já jsem přišel pro jinou, ne pro ni, F Emi Dmi C Dmi stejně tak má půvab svůj první "smím prosit" G7 a neuměle nalíčené obočí. C Dmi R: Jsi jak ta nejkrásnější knížka, kterou jsem kdy přečet', Dmi7 G7 klenot, kterému nic nechybí, F Emi Dmi C každý kritik rád by recenze psal Dmi7 G7 na takové dílko, hned se zalíbí, C Dmi každou knížku někdo napsal, a tomu pak patří Dmi7 G7 sláva za to, že ho múza políbí, F Emi Dmi C u knih má to tak být, ale u dívky říct můžu, Dmi G7 C že mi autor vůbec nechybí. 2. Druhý vydání, zlatej věk, mladá kráska, to lehce se pozná, šaty - motýlí háv, hlavu pyšně jak páv, úspěchy, a každý hned se otočí, taky v básni je třetí zpěv, autor zkušený světu se dozná ze své lásky, kdopak pozná, co je pocit a co rutina, co počít, z pultů sbírka mizí, slavné jméno stačí, v tomhle se však knížka s ženou liší. F Emi Dmi C R: + u knih má to tak být, ale u dívky říct můžu, Dmi G7 C že mi autor vůbec nechybí ...