Kino (Devítka)

G D Emi Ještě stojí starý dům,pustý a zapomenutý, Ami C Cmaj7 ve stínu kaštanů si pomalu kleká do trávy. G D Emi Ještě stojí starý dům, tak jako ještě žijem já a ty, Ami C Ami D já tvůj člověk a ty mý město, dva filmy odstavený od slávy. G R: Ještě stojí starý dům, Hmi omítka padá na plyš sedadel, Ami milence kteří se sem chodili hřát, D7 D dávno už ohnula tíha dní. G Emi Už dávno nehrají v tom starým kině na předměstí, Ami G D mezitím čas nám sepsal plány dětských let. G Emi Tolikrát potají to plátno smíchu i bolestí Ami C Cmaj7 hledal jsem v rozvalinách let tak jako dřív. Poslouchám jak nám tiše padá svět, jak praskaj zdi a střechy životů, a my jsme den ze dne horší a horší, jak stárnem. Poslouchám jak v šedivým proudu let čerstvý rány se moc nehojí a sny o lásce a hrdinech z plátna blednou jak v dálce se ztrácejí. R: Poslouchám jak nám tiše padá svět, jak praskaj zdi a střechy životů, už nejsme milenci a nechcem se hřát, smějem se pohádkám, kde dobro vítězí. A ty už nehrají v tom starým kině na předměstí, mezitím čas nám sepsal plány dětských let. Tolikrát potají to plátno smíchu i bolestí hledal jsem v rozvalinách let tak jako dřív.