Můj den (Devítka)

G 1. Mezi prsty mi roky utíkaj', C F C proč blízko duše cítím někdy k ránu strach, Ami G vždyť v dlaních osudy hvězd stejně mám napsaný, nad hlavou mi ptáci procitaj', C F C letí k jihu, vítr stírá z křídel prach, Ami D ten směr maj' tisíce cest, tisíckrát hledaný. Emi C F C G R: Dobře vím: teď někde procitá můj den, Ami C F C G já ještě spím, ale už cítím krev ve spáncích, Emi C F C G když začnem hrát, je to jak útěk za sluncem, Ami C G dám ti svůj hlas, ty mi svý slova dej. 2. Umím i pohladit a snít, i ublížit, a dávat slovům správnej řád, jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít, neumím kreslit mapy lží a hodnejch tváří, na to si neumím hrát, pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít. R: 3. Když vítr okno otvírá, zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná, když buší do dláždění kyselej pražskej déšť, jsem starší víc než o pár let, čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá, závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést. R: