Pověst havrana (Kamelot)

Dm 1. Mraky táhnou a den se sklání, C jdeme sami pustou plání, B nikde nikdo, jen já a ty, soumrak na nás kreslí mapy. 2. Všichni známí jsou teď doma a dlouhá noc, jak Arizona od východu hladí záda jako hebká kůže z hada. Dmi Ami G R: Kam jít, jdem usínat někam k nádraží, kde semafor nám rozpaží, Gmi jak ve skalách Vinnetou. Kam jít, když jenom útěk je záchrana a město má pověst havrana co nás jednou doletí, kam jít. 3. Hlavou letí starý časy, dlouhý blues a dlouhý vlasy, zapálená dýmka míru pod oblohou ryb a štírů 4. Černý stíny lozí trávou, nad krajinou rozevlátou, s větrem běží těžký boty na útěku od nicoty. R: