Tak čau (Zich Karel)

Znám z páté třídy sedávala vedle mě s kapsou plnou křídy díval jsem se do země. Tak čau, tak čau a zatím vlastní brácha po zdech psal má ráda mě. Potkal ji právě cestou domů od něho v její krásné hlavě bylo něco jiného. Hmm tak čau, tak čau tady nevyhraju ani kousek ničeho. Proč se lásky mění člověk si jich cení teprv když je poztrácí lidé jí to přejí a jí nedojde že ji chci a chci a chci a chci a chci. Ó a téměř každodenně plete se mi do cesty stoupá u mě v ceně a to je slušné neštěstí. Hmm tak čau, tak čau míjíme se tiše na liduprázdném náměstí. Proč se lásky mění člověk si jich cení teprv když je poztrácí lidé jí to přejí a jí nedojde že ji chci a chci a chci a chci a chci. Ó a téměř každodenně plete se mi do cesty stoupá u mě v ceně a to je slušné neštěstí. Hmm tak čau, tak čau míjíme se tiše na liduprázdném náměstí a naše příští schůzka nic závratného nevěstí a já si držím palce až mě bolí zápěstí.