Pseudobůček (Wohnout)

Chtěl bych na dovolenou si zadupe rým, zadupe rým šel bych z horní polní dolní stolní dál do stodolní, stodolní. Jenže lejstra na povolenou mi nebyla dána, nebyla dána, i když se snažím, plazím, házím sázím, fráze sterilní, sterilní. Zábava na mě visí no ale já, ale já sem jen mladej, blbej nerozvážnej šmírák posedlík, posedlík. Mátoha je motolicí a věta je holá, si naříká tak se starej, rýmuj svázej slova jenže já já já já já. Já jen sem a budu tady sedět a budu tady sedět a budu plivat svý bohatství nebudu ale jen, nebudu nikdy vědět nikdy vědět co já smím a co nesmím. Furt stejnej stejnej stejnej refrén sázím mám smůlu jestliže i stejný stejný stejný rýmy nacházím to se mi zdá, to se mi zdá. Možná, ale když je prázdno tak mi můza vyhoví ale možná je jenom možná možná velký kulový. Možná, že je to málo zásadní možná to nikdo neslyší taky možná, že přijdou kusy výstavní ale možná se to jen zdá.