Konfrontace s Bohem (Záviš)

Na horu vysokou na jámu hlubokou sestoupil shůry Bůh Lidé se divili zpívat mu začali neměl však hudební sluch Odemčené nebe absurdně zdvořilé seslalos nám Tebe z děravý košile nejsi však vousatý jak dítě hebkou máš pleť hm hm hm Pod bílým kloboukem s šedivým pavoukem vystouplý podlouhlý nos pasáckou vestičku v tý vestě růžičku soukenné kalhoty bos v ruce hůl dubovou knoflíky kostěný svatozář bronzovou šáteček vlněný Oči se dívají na lidský pokolení Dejte mi lidičky do nebe botičky zaprosil tiše pak Bůh zpěvu už nechejte a mě poslouchejte já nemám hudební sluch v nebi jsem zakázal tanec a zpívaní andělům přikázal zanechat létaní křídla pak ustřihnout všem jsem jim najednou dal Pak řekl Hospodin Mám rád z tabáku dým nahoře kouřit nesmím vytáhněte váček a z váčku tabáček jestli o to žádat smím nebeskej kolotoč točí se dokola při západu slunce mě k sobě přivolá tu chvíli v hříchu já strávit bych s Vámi tu chtěl V Ráji prohibice - pivo též velice z korbele rád bych zde pil přineste lidičky piva máz maličký řekl a o holkách snil Přineste slepičku do zlata pečenou z Vašeho kurníčku i s lehkou Mařenou prosím Vas o to moc tesklivě hořekal bůh Přinesli střevíce hezkej dar od ševce slušely mu velice a potom slepičku z čistýho kurníčku tabáku čtyři unce bečku narazili když přišla Mařena a potom odkryli děvceti kolena Bůh byl již opilej s Mařenou do trávy leh Slunce se klánělo k horizontu spělo Hospodin smutnej tu stál Slunce při západu přišel čas k odchodu řekl pak se rozplakal S lidmi si potřásl mohutnou pravicí studem se netřásl slzy měl na líci za všechno děkoval poté se rozplynul Bůh