Neviděli jste tu prosím Andělu (Záviš)

Neviděli jste tu, prosím, Andělu?, tázal jsem se já v putyce k večeru, Copak ti zas kamaráde drahej slíbila, ta přitroublá svině Anděla? Až já si svou dávku rumu vypiji, za cecky pak vytahám tu bestii, takovýhle struky se dnes jen tak nevidí, každej je tý děvce závidí. Andělo, ty kur*o! Svině mokrá, držko přiskříplá. Pane pingl, nalejte mi kořalu, teče to z tý flašky jaksi pomalu, já mám žízeň, věřte mně jak koza prašivá, kladně se zde jazyk polívá. Potom jsem se já dozvěděl vod hostů, že pět pionýrů včera u mostu, hrabalo do vystrčené holé prde*e, jež patřila svini Anděle. Andělo, ty kur*o! Svině mokrá, držko přiskříplá. Za chvíli se dveře pajzlu rozletí, Anděla v tom čochu stane vzápětí, Cyrila, co u dveří stál, chňapla za péro, houkla: Já chci jebat, mizero! Silák Cyrda vyrval nohu ze stolu, přes židli pak přehnul svini Andělu, pomazal tu nohu v mžiku ještě hořčicí, pigloval tu kur*u ječící. Andělo, ty kur*o! Svině mokrá, držko přiskříplá. Já jsem pak přiskočil k zohlé Anděle a natrh jsem jí těsný triko vesele, jak dva žoky chcánek se jí cecky vylily, až se hostům hlavy zježily. To vám byla podívaná vážení, číšník slintal, kolem samé funění, Anděla, ta řvala jako Honda, přátelé, noha čouhala jí z prde*e. Andělo, ty kur*o! Svině mokrá, držko přiskříplá. Jé, jé! Svině mokrá, držko přiskříplá.