Kolovrátek (Asonance)

Jenom toč se, můj kolovrátku, zazpívej, svou tesknou píseň dál mi hrej A o mém milém mi vyprávěj, snad zpátky mi ho z dálky zavoláš Je to dávno, co měla jsem já milého, švarného chlapce a hodného Svůj život já bych dala za něho, a stejně tak i on mě miloval. R: Píseň mi zazpívej, kolovrátku, dál mi hrej A o mém milém mi vyprávěj, a zpátky mi ho z dálky zavolej. On byl chudý, já měla jenom kolovrat, žili jsme v bídě a měli hlad A on chtěl živobytí obstarat a v armádě mu hojnost slibují A tak nechal se naverbovat k vojákům, k jejich puškám, měčům a bodákům A opustil mě i náš chudý dům, v dálce za mořem pro krále bojoval. R: Tenkrát od Flander mi napsal naposled: "Má lásko, čekáš už sedm let Však, dá-li Bůh, já se vracím zpět, už za týden má služba vyprší." Od té chvíle už nikdy se mi neozval, prý za krále svůj život dal A na mě stále vzpomínal, jenom jeho žold mi posel doručil R: V dlouhých nocích stále se mi o něm zdá, že se vrátí a řekne: "Jsem to já Teď jsem navždy tvůj a ty navždy má, už nic nám naši lásku neruší." Kéž mohla bych vrátit všechen čas a zlatem zbarvit svůj šedý vlas Kéž milý můj byl by u mě zas, pak nikdy už by nesměl odejít R: