Albatros (Nedvědi & Brontosauři)

Hmi 1. Totemy malovaný se sovími křídly E a stopou z vlčích drápů Hmi D a křeslo pro šerifa, to pro jeho vážnost, A když se zasedá, Emi a hlína bez trávy a z blízký skály kámen, Hmi co v kruhu oheň chrání, G A lampičky na chatách, když prší a je ti smutno, Hmi abys' viděl, kam se dát. 2. Všude dobří lidé žijí, ale na osadách dobro je jak zákon, i když, jako všechno na hodnotách ztrácí, i dobro odřenej má hřbet, to jak se unavení lidé v pátek zpátky na osady vrací a ještě chvíli trvá, než si zvyknou, že vyměnili svět. 3. A starý tepláky a konzervy a košile a kytary a lásky a písničky, co neztratily nikdy moudrost ani klid, [: chraňte tu nádheru, vy romantičtí blázní, už pro to věčný mládí, ten, kdo si umí hrát, ten stárnout nemá čas, a kdo by nechtěl žít? :]