Kahánek (Nedvědi & Brontosauři)

Dmi 1. Obrysy domů ztrácí stín, po loukách bloudí mlhy dým C F a z černých krovů větví hvězdy chtěj' jít k nám, A Bb tak ještě pod zadek si dát pár dek, co v noci budou hřát, Gmi A Dmi a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát. 2. Podivná vůně z blízkejch chat, dřevo je krása, co máš rád, když smůla z ulomených větví zdobí kmen, do láhve z limonády dát něco, co zmírní žízeň, hlad, a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát. Dmi R: Písnička je lék, člověk by povstat chtěl a smeknout, když doba na kahánku pláče smutek má, Gmi Dmi čistá jak studánka, když zní, nocí když rozhněvaně hřmí, A Dmi a vůbec nejhezčí je, když smíchem zazvoní. 3. Naposled podívat se jsou mámy, zda děti ještě spěj', ještě se marně ladí, však taky ne moc, a pak už cosi uvnitř rozplyne se, jen oči hledaj' dál, tam v ohni kdesi uprostřed je všechno, co sis odjakživa přál. R: Dmi C F A Bb Gmi A Dmi R: