Hmi
Vy krásne a tiché noci nad řekou
A soví hnízda kdesi v korunách střech
Ty Sázavo, cos nosila nás na rukou
Když nám v zátočinách utekl břeh
D
R: Nenebude už nikdy svítat nikdy už znít
Naše Rikatádo ve stínu skal
Hmi
Už nebudeme po hospůdkách zpívat a pít
F# Hmi
Čas nám spravedlivá léta spočítal
Ještě do ucha potichu zní panenky hlas
S bílou dlaní s tělem pekelných zrn
Chvěla se tam na lůžku jak ve vánku vlas
A asi šťastná jako hodinka z ...
R: Nenebude ...
A možná ještě svítat a možná někdy i znít
Jenže i příroda má přece jen stud
A písnička své přátelé a my přátelství svý
A hanba na to aby obličej zrud.
R: Nenebude ...
Tisk: