Dolní Lhota (Nohavica Jaromír)

D 1. Rozkřiklo se dneska ráno v Dolní Lhotě, že po poli chodil divný pán, viděli ho malí kluci dírou v plotě, nad hlavou měl kruh a v ruce džbán. G Psi štěkali, koně ržáli, krávy se bály, nad obilím tetelil se vzduch, D staré babky ve fěrtochu povídaly, C A7 D že do Dolní Lhoty přišel bůh. 2. Seběhli se všichni lidé zblízka, zdáli, nad kapličkou rozklinkal se zvon, hádali se u rybníka jako malí, jestli je to nebo není on. Říkali si "ťululum" a "Janku hloupý" a do toho všeho štěkal pes, ještě štěstí, že pak začly padat kroupy, jinak se tam hádají i dnes. 3. V poli žita ráno svítá, večer se stmívá a je jedno, kdo to vlastně byl, auto jede, řeč se vede, píseň se zpívá a mně ještě jeden refrén zbyl: kdo máš oči ke koukání, tak se dívej, kdo máš uši ke slyšení, slyš, kdo mi věříš, tak se ke mně přidej a zpívej, kdo nevěříš, mlč jako myš. 4. Od té doby povídá se ve všech Lhotách, že přes pole žita přešel bůh, že si odnes' klasy žita na svých botách, a proto každý večer voní vzduch.