Maryčka Magdónova (Nohavica Jaromír)

Ami G Ami 1. Šel starý Magdon od Ostravy domů, Dmi G C v bartovské harendě večer se stavil, Ami G Ami G s rozbitou lebkou do příkopy pad. Ami G Ami Plakala Maryčka Magdónova. Ami Dmi G Ami Ami G Ami R: Na na na ... 2. Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil, podle šla starého Magdóna vdova, na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot, nejstarší Maryčka Magdónova. R: 3. Bez konce jsou lesy markýze Géra, otcové když v jeho robili dolech, smí si vzít sirotek do klínu drva? Co pravíš, Maryčko Magdónova? R: 4. Maryčko, mrzne a není co jísti, Maryčko, na horách plno je dřeva, burmistr Hochfelder potkal tě v noc. má mlčet, Maryčko Magdónova? R: 5. Cos to za ženicha vybrala sobě? Bodák má k rameni, na čapce peří, drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku, půjdeš s ním, Maryčko Magdónova? R: 6. Cos' to za nevěstu - schýlená hlava, fěrtoch máš na očích, do něho tekou hořké a ohnivé krůpěje s lící, jak je ti, Maryčko Magdónova? R: 7. Frýdečtí grosbyrtři, dámy ze Frydku, jízlivou budou se smáti ti řečí, ze síňky uzře tě Hochfelder žid. Co pravíš, Maryčko Magdónova? R: 8. V mrazivé chýši tam ptáčata zbyla, kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti? Nedbá gróf bídných - co znělo ti v srdci po cestě, Maryčko Magdonóva? R: 9. Maryčko, po straně ostré jsou skály, podle nich kypí a utíká k Frydku, šumivá divoká Ostravice. Slyšíš ji, Maryčko Magdónova? R: 10. Jeden skok nalevo, po všem, je po všem, černé tvé vlasy se na skále chytly, bílé tvé ruce se zbarvily krví. S Bohem buď, Maryčko Magdónova! R: 11. Na Starých Hamrech, na hřbitově při zdi bez křížů, bez kvítí krčí se hroby, tam leží bez víry samovrazi. Tam leží Maryčka Magdónova.