Polámaný anděl touhy (Nohavica Jaromír)

A Hadd9/A 1. Když padne noc, mé srdce osiří, Hmi D A na duši kámen mi sedá, Hadd9/A po nebi letí milostní verbíři, Hmi E7 A mně to k nim připojit se nedá, Hmi spadl bych dolů na betonovou zem D A jak široký, tak dlouhý, Hmi když padne noc, já bez tebe jsem E7 A Hmi E7 A Hmi E7 A polámaný anděl touhy, na na na ... 2. Když padne noc a tíží peřina a z dálky jsou slyšet vlaky, je jako věčnost každá vteřina, a to mi nepřidává taky, po městě chodí lační kocouři, a mě to občas v duši sevře, jsou noci, v kterých, kdo oči zamhouří, ten už je nikdy neotevře, na na na ... 3. Když padne noc na všechna nároží, přemýšlím zběsile o tom, kam bych teď svoje horké ruce položil a co bych udělal potom: spadl bych dolů na betonovou zem jak široký, tak dlouhý, když padne noc, já bez tebe jsem polámaný anděl touhy, na na na ...