Vrchol (Nohavica Jaromír)

Ami 1. Zde vrcholy ční a mraky tu jsou a laviny řítí se za lavinou Dmi G C a kameny padají, padají tvrdé jak pěst, Dmi zde příkrý je sráz a strmý je svah Ami a dá se jít jinudy, obejít svah, E Ami my jsme však zvolili nejnebezpečnější z cest. 2. Kdo neriskoval, kdo nelezl sem, ten nemůže říct:"Už vím, jaký jsem," střípeček hvězdy je pro mě ten největší dar, tam dole je klid a, tvrď si, co chceš, tam za celý život svůj nenalezneš setinku tak nádherných kouzel a čar. 3. Hrát funébrmarš zde neuslyšíš, zde nevlaje flór a netrčí kříž, jen kámen tu zbude, u něhož našel jsi klid, a na štítu hor, kde bílý je led, tam plápolá pochodeň věčná jak svět, a to je ten vrchol, jež nestačil jsi pokořit. 4. Ať mluví, co chcou, ať žvaní, co chcou, smrt není věcí zbytečnou, je horší zemřít z chlastu či na kašel, a další zas jdou, a přijdou sem zas a slunce smění za nečas a dojdou tam, kam tys' už nezašel. 5. Své stěny se drž a pevně se chyť, tam dole není záchranná síť a kameny drolí se, drolí se ze zrádných skal, sám sobě jen věř, že stačí ti sil, věř skobě, jež jsi do skály bil a modli se, aby pojistka držela dál. 6. Tak lezeme výš a ani krok zpět, ač kolena únavou začla se chvět a srdce by nejraději vyběhlo k vrcholům hvězd, [: máš na dlani svět a dole je zem, jsi šťastný a trochu jen závidíš těm, těm dole, kteří se chystají k vrcholům lézt. :]