Heja-hou (Pacifik)

F#mi E F#mi E F#mi A Znáš to místo,kde se chlapi bojí,kde jsou pláně ztracený, E D E F#mi E F#mi nevoní tu tráva ani chvojí,jenom záda zpocený. F#mi A Řeka,která neví co si zpívá,vlčí vytí,krutej mráz, E D E F#mi E F#mi zlatej mamon ve spaní ti kývá,než tě pohřbí strmej sráz. D F#mi E F#mi Rev : Heja-hou,musíme zpátky,než nás tady čerti ožení, D F#mi E F#mi F#mi E F#mi E heja-hou,než budou svátky,na cestu nás žene nadšení. Celý balvany jsou tady zlatý,budem říkat sousedům, budeme se tvářit jako svatý,volný průchod dáme snům. Závist to je přece holka bledá,jak se říká v hospodách, někdo si říct ani po zlým nedá a má křídla na botách. Rev : Heja-hou,musíme zpátky . . . Nevědí,že máme ruce prázdný,že jsou kříže ve skalách, když vyhasne k ránu oheň strážný,že tu vládne,jenom strach. Zlato ještě pořád není štěstí,za to můžeš ruku dát, zat?ukej si dřív na čelo pěstí a pak zůstaň kamarád Rev : Heja-hou,musíme zpátky . . . D F#mi E F#mi Rev : Heja-hou,sbalíme krámy i když tady vlaky nestaví, D F#mi E F#mi F#mi E F#mi heja-hou,stěstí jde s námi,kdo zůstane pomník postaví.