Ten chlap má koňskou náturu (Pacifik)

Ami G 1. Jednou na cestě prokletý mně jak v minulým století F Emi Ami zastavil tam uprostřed všech hrůz Bb E Ami koňmi tažený rachotivý vůz, G kočí měl klobouk do týla, byl strnulý jak mohyla F Emi Ami a na kozlík mě k sobě klidně zval, C H Dmi Ami měl zločinecký obočí, jen pohlédnout mi do očí F E G jako by se znenadání bál. Cmi D# G# D# R: Ten chlap má koňskou náturu, dál drkotá náš vůz, C# G# D# G# D# je nebe plný purpuru a kola hrají blues, Cmi D# G# D# má ve znamení podkovu a trochu drsnej styl, C# Cmi Bb F buďto mu oči vyklovu, nebo chtěla bych, aby se mnou žil, Ami aby se mnou žil. 2. Ve městě když mi sbohem dal, na voze rakev urovnal a mně přestalo strachy srdce bít, kopyta koní slyším ještě znít, pak půlnoc věže odbily a ticho bylo za chvíli černej kocour přeběh' náměstí, ať byl to třeba ďábel sám, já účty s ním si vyrovnám a počkám znovu na tom rozcestí. R: