Velká vlaková loupež (Pacifik)

C F C G 1. Povolal nás jednou k sobě sám velikej Boss, F C D G co má vpředu zlatej zub a useknutej nos, C F C G "dost mám toho lenošení," rázně povídá, F C G C "každej by se jenom válel a v hospodě pral." 2. "Krávy se vám pásti nechce, holoubkové mí, na pastvinách noci prej jsou tuze studený, vymyslel jsem tedy proto geniální plán, jak se zmocnit vlaku s poštou, co přijíždí k nám!" C F C G R: To byla velká, velká loupež vlaková, F C D G nebyla a nebude už nikdy taková, C F C G velká, velká loupež vlaková, F C G C nebyla a nebude už nikdy taková. 3. Vlak, ten vozí velký bedny a v nich zlatej prach, stačí hlavu jasnou mít a vůbec žádnej strach, o půlnoci na trati ten vejlet začíná, šéf tu s námi není, prej ho trápí angína. 4. Vlak se řítí, na vagóny všichni naskočí, než se s kolty strojvedoucí zpátky votočí, v celým vlaku vypukla hned velká panika, nějakej ten výstřel v tomhle zmatku zaniká. R: 5. Poštmistr dal ruce vzhůru, musíme se ptát, proč se začal jako blázen na celej vlak smát, řek' nám klidně:"Dětí pět a ženu doma mám, za svůj život celej vagón i s tou poštou dám!" 6. Na lup z vlaku koukali jsme s hrůzou po očku, bylo to jak v sirotčinci ukrást vánočku, velkej článek přinesly hned ráno noviny, že bandity pochytali za dvě hodiny. R: 7. Ve vězení ustlali nám lože prkenný, každej bachař si tu myslí, že jsme šílený, šéf si doma v klidu sedí, počítá ten lup, starostma se asi o nás, chudák, celej zhub'. 8. Vložky do bot, plivátko a sova vycpaná, k tomu pytel na zmije a stolní kopaná, past na myši, lepidlo a talíř na kostě, za kolik to všechno prodá, máme starostě. R: