Za trochu lásky (Dědeček Jiří)

A 1. Kdyz jsem odbocoval z Plzne na Cistou, E7 potkal jsem se s mladym neonacistou, mel napsano "Praha" fixem na listku, A pod pazi ved' mladou neonacistku. 2. Jindy sice nerad beru stopare, temhle dvema vsak jsem videl do tvare, a byly to jeste deti docela, on malicko smrdel, ona vonela. 3. Kdyz se naklonila, ze si zapne pas, uvidel jsem veci, ze me presel mraz: v usich mela zlaty krizky hakovy a na prsou modry, taky takovy. 4. Pro me jsou to, pravda, mrtvy symboly, at si je tetuje kdo chce kamkoli, symboly jsou mrtvy, ale, bud jak bud, kdyz je holce sestnact, tak ji krasli hrud. 5. Nezli jsem ji stacil vyjevit svuj cit, zeptal se ten chlapec, jestli nejsem Zid, jestli nejsem cikan, jestli nemam AIDS, ze bysem moh' taky nosit hakenkrajc. 6. A ja jsem rek': vole, jde tu o omyl, ja jsem jednak Rom a jednak zidomil, mimo AIDS mam lepru, syfla, choleru, nemysli si, ze se z tebe poseru. 7. Kdyz me jeji kudla skrabla do cela, ani presne nevim, co to kricela, helma se ji svezla trosku ke strane, vypadala tak nak detsky, bezbranne. 8. Rekla, ze ma drzka zada plastiku, tak mi tam ted jizvy tvori svastiku, snad se casem ztrati nebo zahoji, jedno nebo druhy, nebo oboji. 9. Na svete to chodi jako u blbejch, jen se zrodi symbol, uz je z neho cejch, jeden radsi Sladka, druhej Nerudu, ja uz ale asi jinej nebudu. 10. Odjakziva delam chybu velikou - - priroda je u me nad politikou, kde jsou vsechny krize, srpy, kladiva, kdyz se na me takhle holka podiva? 11. Kdyz se na me koukne bliz a jeste bliz, zaboli me vlastni nalomenej kriz, kterej se mi timto vrazil do tvare, ano, mladi, to se se mnou nepare. 12.=1. 13. Ona mela botku pliskem podbitou, on sel bos a s hlavou odkrytou, z toho je snad jasny, jak se veci maj', ze za trochu lasky sli by sveta kraj, eins, zwei, drei ...