Samota je bílá paní (Plíhal Karel)

Samota je Bílá paní občas projde i mým bytem skrze zdi jako voda sítem a já jí vařím čaj Dá si čtyři kostky cukru potom ještě kapku medu odolat jí nedovedu když mi řekne hraj Zapálí si cigaretu pak mě vtáhne do postele což je velmi neveselé studí jako led Její prsty rampouchový vklouznou ke mně do pyžama šeptá já jsem taky sama vem si mě a hned Na sobě má tolik sukní co je listů v kalendáři dostanu se stěží k září a zmizí jako sen Zbyde po ní prázdnej šálek na něm stopa jinovatky a věčná cesta tam a zpátky podél prázdných stěn podél prázdných stěn podél prázdných stěn podél prázdných stěn podél prázdných stěn