C F Ami G C
1. Když kapky deště buší na rozpálenou zem,
F C
já toužím celou duší dát živou vodu všem,
F Ami G C
už v knize knih je psáno: bez vody nelze žít,
F C
však ne každému je dáno z řeky pravdy pít.
G C
R: Já mám žízeň, věčnou žízeň,
F C
stačí říct, kde najdu vláhu
F C G
a zchladím žáhu pálivou,
C
ó, já mám žízeň, věčnou žízeň,
F F C
stačí říct, kde najdu vláhu,
F C F C F C
a zmizí žízeň, žízeň, žízeň.
2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená,
však musíš zadní vrátka nechat zavřená,
mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt,
vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít.
R:
3. Jak vytékají říčky zpod úbočí hor,
tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor,
ten pramen vody živé má v sobě každý z nás
a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas.
R:
R:
Tisk: