Jihočeský děvčata (Dobeš Pavel)

C F 1. Spadl jsem z Marsu, je to havárie, G7 C hlásím přistání, F Jindřichův Hradec - město, textilie - G7 C - místo konání. Bb F R: Jakpak se tady holky staraj' vo svý kluky, G7 C jakpak si zařizují domovy, F u nás na Marsu nám přímo zobou z ruky, G C jsou už takový. 2. Jenomže takových tu u vás asi není, žádnou nevidím, přes úsměv kočky na vás tygr zuby cení, něco mezi tím. R: Tyhle bys těžko ztratil někde v davu a i když vypadají naopak, přivedou tě do tkalcovskýho stavu, ani nevíš jak. 3. Spadl jsem z Marsu, je to havárie, hlásím svůj přílet, bráním se pádu křídly fantazie, prosím, nestřílet! R: Nestřílejte na mou fantazii, na plachty lodi, která kotví tam, v tý řece času, která všechno míjí a vlastně jenom protýká. R: Na koně a na děti a na jejich tříkolky a na co všechno můžem připíjet, na kytky v trávě a na hezký holky, prosím, nestřílet! 4. Spadl jsem z Marsu, je to havárie v meziplanetárním vydání, Jindřichův Hradec - město, textilie, hlásím přistání. R: Jihočeský děvčata jsou jiný nežli na Marsu anebo Venuši, koukal jsem na ně jako krtek z plastelíny, snad to netuší. R: Děvčata, nezlobte se, tak já už zase letím, vezmu to tady přes tu zahradu, [: srdce mi puká, ale já ho zase slepím, udržujte náladu! :]