Komedianti nestárnou (Fešáci)

D A 1. Znám tě hezkou řádku let, jako kluci z rozcestí, G D A do hračkářství za korunu chodili jsme pro štěstí. G D G Starý hotel jménem Svět, blízko náměstí, Hmi G D A G Hmi Hmi A zažil s námi lásek pár i hrátky s pověstí. 2. Tys měl vždycky díru v kapse, já jsem taky neměl víc, chodili jsme na kytaru k chlápkovi, co nechtěl nic. S otlučenou španělkou, noty psané pastelkou, od tý doby táhnem dál, všude, kam nás zvou. G D G R: Komedianti nestárnou, to je případ i nás dvou, Hmi G D A G Hmi Hmi A nám stačí jít a hrát, všude, kam nás zvou. 3. Uměli jsme spoustu písní, půlku už jsem zapomněl, první kostým šila máma, vždycky jsem v něm trému měl. První článek v novinách, první úspěch, první krach, k smíchu se nám tenkrát zdál, další den ho splách.   R: Sólo: jako refrén 4. Od tý doby táhnem dál, hrál jsem všude, kam vedou cesty, známe zkratky všemi městy, v každým z nich jsem někdy spal. Ani nevím, čím jsem víc, zpěvák, klaun anebo nic, nejsem z těch, co počítaj, co jim život vzal. R2: Komedianti nestárnou, svět se točí, léta jdou, nám stačí jít a hrát, všude, kam nás zvou. G D G R3: Svět je velkou ruletou, vrzavou a ojetou, Hmi G D A G Hmi Hmi A G G A D nám stačí jít a hrát, všude, kam nás zvou.