Helen (Samson Lenk Jaroslav)

D 1. Silnice jsou vlhký k ránu, Gmi D já vzpomínám na tvý oči, Helen, na chléb s máslem, bílou kávu, Gmi D tělo hebký jako trávu, Helen, Emi F#mi udejchanej polibek G Bb D se špetkou strachu, že se někdo dívá, to zbylo ti z tvejch patnácti E9 Gmi D i s úsměvem, co rozpaky zakrývá. 2. Dál jsou to vlasy žlutý tak, že ve slunci se na ně dívat bolí, a tváře zvlhlý od potu, co při polibku zachutnají solí, oči svítí v letních ránech někdy víc než slunečnice květ, to všechno, Helen, poukázkou je na pár dalších spokojených let. 3. Silnice jsou vlhký k ránu a s nima i moje oči, Helen, vzpomínám, jaký to bylo, stop' jsem vůz, co jede kilo, Helen, [: oběd dám si v bistru v městě, kam jsem vlastně vůbec nechtěl jet, potkám tě zas za pár pátků, pro pár dní snad nezboří se svět. :]